[Domácí stránka] | [Učitelé a zaměstnanci] | [Výuka: syllabus] | [PhD program] | [Výzkum] |
[WWW odkazy] |[Váš názor na tyto stránky] | [English version]


Sylabus (Cor curriculum)

Vyžadované schopnosti:

Podkapitoly nazvané "Vyžadované schopnosti" jsou o schopnosti řešit a interpetovat funkční mechanismy. Jsou převzaty z Medical Physiology Curriculum Objectives Project, který byl v lednu 2000 zpracován The American Physiological Society a Association of Chairs of Departments of Physiology. Jsou zaměřeny primárně na normální funkce u člověka. Tam, kde je to z didaktických důvodů výhodné je vyžadována interpretace poruchy funkce.

Jsou vodítkem pro aktivní úvahy a diskuse o jednotlivých medicinsky důležitých oblastech a fyziologických mechanismech. Přesahují minimum nutné pro složení zkoušky.


Sylabus výuky fyziologie 2005-6 (ke stažení ve formátu pdf)

OBSAH:


ÚVOD


BUNĚČNÁ A MEMBRÁNOVÁ FYZIOLOGIE

Vyžadované schopnosti:

  1. Popsat polární strukturu vody a vysvětlit jak tvorba vodíkových vazeb umožňuje disociaci solí, cukrů a jiných polárních molekul. Hydrofobie a hydrofilie ve vztahu k polaritě vody.
  2. Popsat složení buněčné membrány. Jak relativní permeabilita buněčné stěny pro vodu a elektrolyty vytváří osmotický tlak. Rodíl generování osmolarity mezi částicemi, které volně přecházejí membránu a částicemi, pro které membrána není propustná. Osmolarita plasmy. Měření osmolarity.
  3. Srovnat následující jednotky používaní pro vyjádření koncentrace: mM, mEq/l, mg/l, mg%. Vypočítat váhová množství pro roztoky dané koncentrace.
  4. Definovat Donnanovu rovnováhu a interpretovat biologické důsledky.
  5. Fickův zákon difuse. Popsat jak koncentrační gradient, plocha difuse, čas a difusní dráha ovlivňují pohyb látky. Difusní koeficient.
  6. Rozdíl mezi "stedy state a ekvilibriem na membráně. Model pumpa + propustnost.
  7. Interpretovat jak Nernostova rovnice určuje chemické a elektrické síly na membráně.
  8. Na základě Nernostovy rovnice určit směr pohybu iontu když: A. membrnánový potenciál = rovnovážný potenciál, B. je > než rovnovážný potenciál, C. je < než rovnovážný potenciál.
  9. Vyvětlit principy podílející se na vzniku klidoého potenciálu buňky.
  10. Odlišit: difusi, facilitovanou difusi, sekundární aktivní transpot, primární aktivní transport
  11. Popsat jak hydrolysa ATP umožňuje transport iontů proti elekrochemickému gradientu (Na+ pumpa, Ca2+ pumpa v sarkoplasmatickém retikulu, H+ pumpa v žaludeční sliznici)
  12. Pochopit roli ATP vázajících transportů kationtů
  13. Jak je využívána energie Na+ a K+ elektrochemického gradientu přes plasmatickou membránu pro pohyb jiných solutů proti jejich koncentračnímu gradientu (Na+/glukosa kotransport, Na+/Ca2+ výměna nebo kontratransport)
  14. Definovat následující vlastnosti iontových kanálů: htadlo, aktivace, inaktivace.
  15. Srovnat termíny: elektrotonické vedení, akční potenciál, saltatorní vedení.
  16. Princip napěťově řízeného kanálu. Jak je zde genrován akční potenciál. Role kanálu při depolarizaci, repolarizaci a hypepolarizaci.


FYZIOLOGIE TĚLESNÝCH TEKUTIN

Vyžadované schopnosti:

  1. Rozebrat faktory určující objem buňky
  2. Jak buněčné transportní mechanismy (Na+/H+ výměna, Cl-/HCO3-, Na+ - HCO3 kotransport) určujejí intracelulární pH.
  3. Vysvětlit na základě Starlinovy hypotesy jak permeabilita, hydrostatický tlak a onkotický tlak ovlivňují transkapilátní výměnu tekutiny.
  4. Určit hlavní cesty příjmu a výdeje tekutiny. Jak změny příjmu a výdeje ovlivní distribuci tekutiny těle?
  5. Vysvětlit princip měření objenu kompartmentů tělesných tekutin rozpouštěním indikátoru. Význam časového faktoru.


FYZIOLOGIE LEDVIN

Vyžadované schopnosti:

  1. Interpretovat funkční důsledky lokalisace jednotlivých částí nefronu (kůra, dřeň)
  2. Interpretovat funkční význam architektury renální cirkulace.
  3. Vysvětlit princip clearance a příkladu
  4. Na grafu vysvětlit závislost renálního vylučování inulinu, glukosy a PAH na plasmatické koncentraci. Určit tubulární nálož, tubulární maximum a splay.
  5. Vysvětlit princip měření průtoku krve ledvinou pomocí PAH. Vysvětlit pojem efektivní průtok krve ledvinou. Jak ovlivní porucha renálních funkcí měření.
  6. Aplikovat Starlingovu hypotesu rovnováhy na kapiláře na poměry glomerulární kapiláry.
  7. Popsat význam vztahu periferního odporu vas afferens a vas efferens pro množství a kvalitu vyloučeného glomerulárního filtrátu.
  8. Popsat myogenní a tubuloglomerulární zpětné vazby autoregulující průtok krve ledvinou a velikost glomerulární filtrace.
  9. Odhadnout změny průtoku krve ledvinou a glomerulární filtrace při
    A. zvýšené syntese angiotensinu II
    B. zvýšeném uvolnění atriálního natriuretického peptidu
    C. zvýšené produkci prostaglandinů.
  10. Odhadnout změny průtoku krve a glomerulární filtrace při A. obstrukci vývodných cest močových, B. hypoalbuminemii.
  11. Srovnat vztak průtoku krve a spotřeby kyslíku v ledvině, v kosterním svalu a v srdci.
  12. Určit jak se změní distribuce průtoku krve v ledvině po farmakologické blokádě prostaglandinů a NO.
  13. Srovnat význam transcelulárního a paracelulárního transportu glukosy, PAH, vody a Cl-
  14. Popsat molekulrní strukturu, funkci a lokalisaci následujících renálních transportních mechanismů,:
    a. transportní ATPasy
    b. iontové a vodní kanály
    c. spřažený transport
    Kterých iontů se týkají?
  15. Popsat intrarenální mechanismy regulující renální fuknci (NO, endothelin, adenosin, cytokiny, prostaglandiny atd.)
  16. Určit nejdůležitější stimuly uvolnění ADH a popsat negativní zpetnou vazbu sekrece ADH.
  17. Jaké bude mít důsledky porucha dřeňového koncentračního gradientu?
  18. Vysvětlit mechanismus tvorby koncentračního gradientu ve dřeni ledviny.
  19. Vysvětlit význam změn permeability sběracího kanálku pro koncentrační schopnost ledviny.
  20. Popsat faktory, které regulují sekreci K+ (aldosteron, plasmatická koncentrace K+)
  21. Srovnat transport Na+ a glukosy v tubulární buňce.
  22. Popsat renální regulaci transportu Ca2+ a fosfátů parathormonem, kalcitoninem a kalcitriolem. Jaké další faktory uvlivňují renální trnasport Ca2+ a fosfátů? (Objem ECT, poruchy A-B rovnováhy)
  23. Určit hlavní místa transportu HCO3- v průběhu nefronu z pohledu sekrece H+
  24. Faktory určující velikost transportu HCO3- tubulech.
  25. Určit renální transportní mechanismy, které budou kompensovat náhlý pokles (vzestup) pH.
  26. Popsat změnu acidifikace moči po farmakologické inhibici karboanhydrasy.


CIRKULACE

Vyžadované schopnosti:

  1. Porovnejte rozdíl trvání akčního potenciálu a refrakterní fáze v srdečním svalu, kosterním svalu a nervu. Náčrtněte časový vztah mezi akčním potenciálem v buňce srdečního svalu a výslednou kontrakcí této buňky. Na základě tohoto grafu vysvětlete, proč srdeční sval nemůže zůstat ve stavu trvalého (tetanického) stahu.
  2. Naznačte kroky spojující excitaci a kontrakci v srdečním svalu. Načrtněte sekvenci dějů, jež jsou mezi začátkem akčního potenciálu v buňce srdečního svalu a výslednou kontrakcí a následnou relaxací této buňky. Popište specifické detaily zvláštní role Ca2+ v kontrole kontrakce a relaxace srdečního svalu.
  3. Porovnejte srdeční a kosterní sval s ohledem na: velikost buňky, elektrické spoje mezi buňkami a uspořádání myofibril. Na základě propustnosti iontů a elektrického odporu popište roli gap junctions ve tvorbě funkčního syncytia.
  4. Popište roli extracelulárního vápníku v kontrakci srdečního svalu. Určete další zdroje kalcia, jež zprostředkují spojení excitace a kontrakce, a popište jak intracelulární koncentrace vápníku moduluje sílu stahu srdečního svalu.
  5. Popište roli Starlingova zákona v udržení výdeje levého a pravého srdečního komorového oddílu.
  6. Definujte komorovou kontraktilitu v termínech: síla kontrakce, předtížení (preload), dotížení (afterload).
  7. Načrtněte typický akční potenciál komorového svalu a buňky pacemakeru, označte přesně jak osu velikosti napětí, tak osu časovou. Popište, jak souvisí pohyb iontů s 5 fázemi srdečního akčního potenciálu. Užijte tyto informace k vysvětlení rozdílů v modelech akčních potenciálů různých srdečních buněk.
  8. Vysvětlete, jaké jsou důvody dlouhého trvání srdečního akčního potenciálu a výsledné dlouhé refrakterní fáze. Co je výhodou dlouhého plató srdečního akčního potenciálu a dlouhé refrakterní fáze.
  9. Počínaje SA uzlem zobrazte normální postup srdeční aktivace (depolarizece) a popište, jakou přitom hrají roli specializované buňky. Naznačte důsledky poruch ve vedení vzruchu některými z těchto oblastí.
  10. Vysvětlete funkční význam pomalého vedení AV uzlem. Popište faktory, jež mají vliv na rychlost vedení AV uzlem.
  11. Vysvětlete iontový mechanismus pacemakerové automacie a rytmicity a určete, které srdeční buňky mají pacemakerový potenciál a jaká je jejich spontánní frekvence. Určete nervové a humorální faktory, jež ji ovlivňují.
  12. Srovnejte obecně vliv sympatického a parasympatického nervového systému na srdeční frekvenci a srdeční excitaci. Určete, který oddíl autonomního nervového systému je dominantní v klidu a který během cvičení. Pohovořte o iontových mechanismech těchto efektů jak v pracovním myokardu, tak v buňkách pacemakeru.
  13. Popište, jak buněčné poškození, jehož výsledkem je méně negativní klidový potenciál, ovlivňuje přesuny iontů při depolarizaci a repolarizaci.
  14. Nakreslete a popište vztah délka ? napětí v jednotlivé srdeční buňce. Vzájemně porovnejte buněčné charakteristiky délky, napětí a rychlost zkracování s intaktními komorovými charaktreristikami end-diastolickým objemem, tlakem a dP/dt.
  15. Definujte preload a vysvětlete, proč jsou komorový end-diastolický tlak, síňový tlak a žilní tlak dobrými ukazateli komorového preload v normálním srdci.
  16. Definujte afterload a vysvětlete, proč je arteriální tlak dobrým ukazatelem afterloadu v normálním srdci. Naznačte důsledky zvýšení nebo snížení arteriálního tlaku na srdeční pracovní napětí.
  17. Definujte kontraktilitu a vysvětlete, proč je dP/dt užitečným indexem pro hodnocení kontraktility. Vysvětlete buněčný podklad vlivu Ca2+ na kontraktilitu srdečního, ale ne kosterního svalu.
  18. Definujte rozdíl mezi srdeční prací a srdeční kontraktilitou. Popište vliv změn preloadu, afterloadu a kontraktility na určenou srdeční práci.
  19. Vysvětlete, jak změny sympatické aktivity mění komorovou práci, metabolismus srdce, spotřebu kyslíku a srdeční výdej.
  20. Napište formulaci LaPlaceova zákona. Popište jeho použití na funkce komor v normální a objemově přetížené komoře.
  21. Nakrelete smyčku tlak - objem v komoře a označte v ní fáze srdečního cyklu (EKG, pohyb chlopní).
  22. Uveďte rozdíl mezi tepovým objemem a tepovou prací. Určete tepový objem a tepovou práci ze smyčky tlak - objem.
  23. Definujte ejekční frakci a vypočítejte ji z end- diastolického objemu a systolického objemu a/nebo tepového objemu. Určete změnu ejekční frakce, jež by byla výsledkem změny: a) předtížení, b) dotížení, c) kontraktility.
  24. Nakreslete změnu smyčky tlak - objem, jež by byla výsledkem změn: a) předtížení, b) dotížení, c ) kontraktility, pro 1 cyklus a nový ustálený stav, jež je dosažen po 20 nebo více cyklech.
  25. Popište základní funkční anatomii atrioventrikulárních a semilunárních chlopní a vysvětlete jejich funkci.
  26. Nakreslete v přesných časových vztazích tlak, objem, srdeční ozvy a EKG změny v průběhu srdečního cyklu. Označte intervaly isovolumické kontrakce, rychlé ejekce, omezené ejekce, isovolumické relaxace, rychlého komorového plnění, omezeného komorového plnění a kontrakce síní.
  27. Jmenujte různé fáze komorové systoly a diastoly. Ukažte rozdíl ve vztahu mezi tlakem a průtokem dovnitř a z levé a pravé komory během různých fází srdečního cyklu.
  28. Vysvětlete proč a jak se děje levostranné a pravostranné liší svým načasováním.
  29. Popište vlastnosti zvukové a sluchové percepce, jež tvoří základ auskultace.
  30. Popište změny v rychlosti a viskozitě, jež způsobují vznik turbulence.
  31. Popište podstatu a načasování 4 ozev srdečních.
  32. Popište očekávané auskultační zvuky, jež definují mitrální stenózu, mitrální insuficienci, aortální stenózu a aortální insuficienci. Jakým způsobem ovlivňují srdeční cyklus, kyslíkové nároky levé komory a koronární průtok krve.
  33. Definujte pojem dipól. Popište charakteristiky, jež definují vektor. Popište, jak dipóly tvořené srdcem, vytvářejí jednotlivé vlny na EKG.
  34. Popište konvenční umístění elektrod užívané v klinice při standardním měření EKG. Vysvětlete umístění elektrod a polarity pro 12 kanálů 12-tisvodového elektrokardiogramu a standardní hodnoty kalibrační amplitudy a rychlost posunu papíru.
  35. Jmenujte části typického bipolárního (svod II) záznamu EKG a vysvětlete vztah mezi jednotlivými vlnami, intervaly a oddíly ve vztahu k elektrickým poměrům v srdci.
  36. Vysvětlete proč se EKG křivka liší v jednotlivých 12 svodech.
  37. Definujte elektrickou osu srdeční a udejte její normální hodnoty. Určete elektrickou osu srdeční ze znalosti velikosti QRS komplexu ve standardnch svodech.
  38. Popište elektrokardiografické změny spojené navzájem s ischemií myokardu, jeho poškozením a smrtí. Definujte průběh poškození a popište, jak se přitom mění S-T segment EKG.
  39. Vysvětlete principy měření srdečního výdeje použitím: 1) Fickova principu, 2) metodami užívajícími indikátor.
  40. Vysvětlete pojem ?střední arteriální tlak". Jaká je jeho normální hodnota. Jak různé faktory ovlivňují jeho hodnotu.
  41. Definujte žilní návrat a popište, které faktory teoreticky určují jeho hodnotu, které faktory jsou skutečně nejdůležitější v praxi a jak by mohly různé vlivy měnit žilní odpor.
  42. Užijte graf kombinovaného srdečního výdeje/žilního návratu k určení, jak budou vlivy, jako je krvácení, insufucience srdeční, autonomní stimulace a cvičení, ovlivňovat srdeční výdej a tlak v pravé síni. Řekněte, jaké fyziologické kompenzační mechanismy by mohly upravovat akutní změny.
  43. Popište krevní komponenty (buňky, ionty, proteiny, destičky) a uveďte jejich normální hodnoty. Porovnejte význam tří parametrů červených krvinek, jejich počet, hematokrit a koncentraci hemoglobinu.
  44. Určete zdroj, stimulus pro tvorbu a funkci hormonu erytropoetinu. Srovnejte míru syntézy červených krvinek vzhledem k jejich životnosti a procento nezralých retikulocytů v krvi.
  45. Popište funkční důsledek ztráty jádra, ribosomů a mitochondrií pro a) proteosyntézu a b) tvorbu energie v červené krvince.
  46. Popište proces hemolýzy a recyklace složek hemoglobinu. Vysvětlete roli vápníku a oxidantů ve změně poddajnosti membrány červených krvinek. Rozlište extravaskulární a intravaskulární hemolýzu.
  47. Pohovořte o rovnováze mezi syntézou a destrukcí červených krvinek včetně popisu, jak jejich nerovnováha vede k anemii nebo polycytemii.
  48. Vysvětlete, proč jsou povrchové antigeny červených krvinek důvodem pro typizaci krve podle ABO systému a Rh faktoru. Určete podle těchto antigenů, který typ krve je univerzálním donorem a který univerzálním příjemcem.
  49. Rozlište veličiny průtok a rychlost. Jaké mají jednotky a jaký je jejich význam.
  50. Vysvětlete vztah mezi tlakem, průtokem a odporem v cévním řečišti a vypočítejte jednu z těchto hodnot, pokud znáte dvě další. Aplikujte tento vztah na arterie, arterioly, kapiláry, venuly a žíly. Vysvětlete, jak je krevní průtok orgánem alterován změnami odporu v tomto orgánu.
  51. Vysvětlete, jak Poiseuilleův zákon ovlivňuje odpor proti průtoku. Užijte ho pro výpočet změny odporu tuhé roury (krevní cévy). Vysvětlete odchylku od Poiseuilleuova zákona, jež vzniká v poddajné krevní cévě.
  52. Popište vztah mezi průtokem, rychlostí a průsvitem a vliv cévní poddajnosti na tyto proměnné. Aplikujte tyto vztahy na různé oddíly cirkulace.
  53. Definujte resistanci a konduktanci cévního řečiště. Popište efekty zvýšení resistance v sérii a paralelně na celkový odpor a průtok. Aplikujte tyto poznatky při řešení problémů charakterizovaných jako a) odpory v sérii a b) odpory paralelně. Aplikujte tento model na redistribuci průtoku z aorty do tkání při práci.
  54. Vyjmenujte faktory, jež způsobují změnu laminárního proudění v turbulentní. Popište vztah mezi rychlostí, viskozitou a zvukovými fenomény, jako jsou šelesty.
  55. Vysvětlete principy průtoku stlačitelnou trubkou, Starlingova odporu a jak tlakový gradient určuje průtok pro různé relativní hodnoty tlaků přítokových, tlaků okolí a výtokových.
  56. Vysvětlete, jak se hemodynamika v krevních cévách, zvláště v mikrocirkulaci, odvozuje podle teoretických zákonů anomální viskozity, roztažnosti, osového proudění a kritického uzavíracího tlaku.
  57. Popište uspořádání oběhového systému a vysvětlete, jak je systémová a plicní cirkulace spojena fyzikálně a fyziologicky.
  58. Vysvětlete, jak fyzikální vlastnosti oběhu (velikost cévy, tloušťka stěny, její stavba, poddajnost, elastický odpor a viskozita krve) ovlivňují pohyb krve a přívod živin.
  59. Popište měření krevního tlaku pomocí katetru a vysvětlete části křivky krevního tlaku. Porovnejte ho s nepřímým měřením krevního tlaku pomocí sfyngomanometru. Vysvětlete, jakým způsobem provádějí měření systolického a diastolického tlaku. Z hodnot systolického a diastolického tlaku vypočítejte tepový tlak a střední arteriální tlak.
  60. Popište, jak arteriální systolický, diastolický, střední a tepový tlak ovlivňují změny a) tepového objemu b) tepové frekvence c) tepenné poddajnosti a d) celkového periferního odporu.
  61. Rozlište tlaky a saturaci kyslíkem v arteriích, arteriolách, kapilárách, venulách a žilách jak v systémovém, tak v plicním řečišti. Vysvětlete, jaký vliv mají na rychlost proudění krve, průsvit cév a objem.
  62. Jmenujte membránové receptory a druhé posly zprostředkující kontrakci hladkého svalu cév pomocí noradrenalinu, angiotenzinu II a vasopresinu..
  63. Jmenujte membránové receptory a druhé posly zprostředkující relaxaci hladkého svalu cév působením NO, bradykininu, prostaglandinů a histaminu.
  64. Vysvětlete, jak přecházejí voda a soluty přes kapilární stěnu. Užijte Fickův zákon pro difúzi pro určení faktorů, jež mají vliv na difúzí zprostředkovanou dodávku živin z kapilár do tkání. Definujte a uveďte příklady výměny omezené difúzí a průtokem.
  65. Popište, jak změny plochy kapilárního povrchu ovlivňují kapacitu pro výměnu tekutin.
  66. Definujte Starlingův zákon a vysvětlete, jak jednotlivé oddíly ovlivňují pohyb tekutiny přes stěnu kapiláry.
  67. Popište cestu migrace leukocytů v mikrocirkulaci včetně exprese buněčných adhezivních molekul a rozpoznávání míst na buňkách cévního endotelu.
  68. Počínaje postkapilární venulou popište proces angiogeneze, včetně stimulů, jež spouštějí růst nových cév.
  69. Naznačte, jak omezený tlak nebo odpor v pre- a postkapilární oblasti ovlivňuje kapilární tlak, a spojitost těchto změn s transmurálním pohybem tekutiny.
  70. Užitím Starlingova zákona vysvětlete, proč se nehromadí tekutina v plicním intersticiu .
  71. Popište, jak histamin ovlivňuje propustnost postkapilárních venul a jak ztráty albuminu do intersticiálního prostoru podporují rozvoj místních otoků.
  72. Popište mízní systém a vysvětlete, které strukturní charakteristiky terminálních lymfatických cév dovolují reabsorbci velkých částic, jako například proteinů.
  73. Vysvětlete rozdíly ve struktuře lymfatických a systémových kapilár včetně významu hladkého svalu ve stěně lymfatických cév.
  74. Popište rozhodující roli lymfatického systému v absorbci tuků, reabsorbci tekutin z intersticia a odstraňování velkých proteinů z intersticiálního prostoru.
  75. Zobrazte vztah mezi intersticiálním tlakem a tokem lymfy. Vysvětlete, proč normálně nevznikají otoky, pokud je vysoký intersticiální tlak.
  76. Vysvětlete, jak vznikají otoky v souvislosti s: a) žilní obstrukcí, b) lymfatickou obstrukcí, c) zvýšenou propustností kapilár, d) selháním srdce, e) tkáňovým poškozením nebo alergickou reakcí a f) malnutricí.
  77. Vyjmenujte anatomické prvky baroreceptorového reflexu.
  78. Vyjmenujte posloupnost dějů baroreflexu, jež se uplatňují při akutním zvýšení nebo snížení arteriálního krevního tlaku. Popište receptorovou odpověď, aferentní nervovou aktivitu, zapojení CNS, eferentní nervové vedení do SA uzlu, komor, arteriol, venul a hypothalamu.
  79. Vyjmenujte posloupnost dějů zprostředkovanou volumoreceptory, jež vzniká při akutním zvýšení nebo snížení arteriálního krevního tlaku. Popište receptorovou odpověď, aferentní nervovou aktivitu, zapojení CNS, eferentní nervové vedení do srdce, ledvin, hypothalamu cév.
  80. Rozlište působení sympatického a parasympatického nervového systému na srdeční frekvenci, kontraktilitu, celkový periferní odpor a žilní kapacitanci. Naznačte důsledky změny sympatické a parasympatické nervové aktivity pro kardiovaskulární systém.
  81. Popište relativní vlivy krátkodobých a dlouhodobých mechanismů regulace krevního tlaku a objemu.
  82. Popište kardiovaskulární reflexy spouštěné snížením krevního O2 a zvýšením krevního CO2.
  83. Popište tvorbu, mechanismy a cílové orgány působení angiotenzinu, atriálního natriuretického faktoru, bradykininu a EDRF na kardiovaskulární systém.
  84. Popište autoregulaci krevního proudění v mozku. Porovnejte myogenní a metabolické teorie autoregulace. Určete, který mechanismus by převládal při vysokém a který při nízkém středním arteriálním tlaku.
  85. Popište, jak je teorie metabolické ragulace krevního proudění důvodem aktivní a reaktivní hyperemie.
  86. Popište roli pO2, pCO2, pH, adenosinu a K+ v metabolické kontrole krevního průtoku specifickými tkáněmi.
  87. Nakreslete cestu tvorby NO (EDRF), včetně substrátu a souhry mezi endotelem a hladkým svalem cév.
  88. Rozeberte mechanismy, humorální regulace mikrocirkulace.
  89. Pohovořte o interakcích mezi 1) lokálními, 2) nervovými a 3) humorálními kontrolními mechanismy a popište jednu ze situací, v níž převládá regulace průtoku krve tkání každým jedním z těchto mechanismů.
  90. Popište roli angiogeneze v zásobení dlouhodobě zatížené tkáně krevním průtokem a pro její metabolické nároky.
  91. Popište změny v objemu krve matky, jejím srdečním výdeji a periferním odporu během těhotenství a porodu.
  92. Srovnejte model krevního oběhu plodu a normálního novorozence včetně zdroje okysličené krve.
  93. Popište funkci ductus venosus, foramen ovale a ductus arteriosus u plodu. Vysvětlete mechanismy uzavření těchto struktur po porodu.
  94. Pohovořte o relativních rozdílech v saturaci kyslíkem a tlakem krve v hlavních krevních cévách a srdečních komorách plodu. Řekněte, jak se tyto hodnoty změní po porodu.
  95. Vysvětlete nepříznivé důsledky stavu, kdy u novorozence nedojde k uzavření ductus arteriosus nebo foramen ovale.
  96. Napište, počínaje protrombinem, enzymy a substráty, účastnící se tvorby polymerů fibrinu. Rozlište zahájení tvorby trombinu vnitřní a vnější cestou.
  97. Vysvětlete roli destičkové reakce při srážení. Rozlište trombus a embolus.
  98. Vysvětlete, proč při aktivaci srážecí kaskády nedojde ke koagulaci veškeré krve v těle.
  99. Popište fáze toku krve do myokardu komor během celého srdečního cyklu. Popište rozdíly průtoku myokardem a) ve stěně pravé a levé komory, b) v subendokardiální a subepikardiální oblasti levé komory. Vysvětlete, která část komory je nejcitlivější na ischemické poškození a proč se toto riziko zvyšuje při vysoké frekvenci srdeční.
  100. Vysvětlete výjimečnost arteriovenózní O2 diference a extrakce kyslíku v srdci ve srovnání s ostatními tělesnými orgány.
  101. Vysvětlete mechanismus, jímž je koronární průtok krve spojen se zátěží myokardu a popište stimuly, při nichž dochází ke zvýšení koronárního průtoku.
  102. Vysvětlete, jak ovlivňuje sympatická stimulace frekvenci srdeční, kontraktilitu a koronární cévní odpor a jak toto vede jak přímo, tak nepřímo ke změnám koronárního průtoku. Vysvětlete relativní důležitost přímého a nepřímého působení sympatiku v určování koronárního průtoku během zátěže.
  103. Srovnejte lokální a nervovou kontrolu průtoku kosterním svalem v klidu a během cvičení.
  104. Srovnejte vliv fazické a trvalé kontrakce kosterního svalu na extravaskulární kompresi krevních cév a žilní návrat.
  105. Rozlište lokální a nervovou regulaci průtoku mozkem. Srovnejte relativní význam O2, CO2 a pH při regulaci cerebrálního průtoku.
  106. Popište strukturní složky hematoencefalické bariéry a jak tato bariéra brání přesunu plynů, proteinů a lipidů z krve do mozku. Popište rozdíl mezi cerebrospinálním mokem a plazmou vzhledem ke koncentraci proteinů a popište funkci cerebrospinálního moku.
  107. Popište rozdíl mezi místním a centrálním řízením cirkulace ve splanchnické oblasti. Popište význam portálního systému jater a jaterní arterie pro průtok a okysličování jater.
  108. Popište, jak je splanchnická cirkulace adaptována pro sekreci a adsorbci. Popište enterohepatální cirkulaci.
  109. Popište rozdíl mezi lokálním a centrálním řízením krevního průtoku kůží.
  110. Pohovořte o jednotlivých charakteristikách průtoku krve kůží, jež se adaptují při regulaci tělesné teploty.
  111. Popište redistribuci srdečního výdeje během cvičení v CNS, srdečním, splanchnickém, kožním oběhu, v cévách kosterních svalů. Vysvětlete význam místní a centrální regulace v každém z těchto řečišť.


PLÍCE


KREV


TRANSPORT KREVNÍCH PLYNŮ KRVÍ

Vyžadované schopnosti:

  1. Sestavte přehled hodnot parciálních tlaků a frakčních koncentrací O2, CO2 a N2 ve vzduchu.
  2. Uveďte hodnoty PO2, SatO2, PCO2, HCO3 a pH v alveolárním vzduchu, arteriální a smíšené venozní krvi.
  3. Nakreslete spirogram a vyznačte čtyři plicní objemy a kapacity. Označte které objemy jsou zahrnuty v každé kapacitě. Zjistěte, které objemy a kapacity nelze měřit spirometricky.
  4. Určete jak jsou vymezeny klinicky důležité hranice plicních objemů (TLC, FRC, RV).
  5. Porovnejte příčiny a charakteristiky restrikčních a obstrukčních plicních onemocnění a změny v dechových objemech které je provázejí.
  6. Definujte a porovnejte následující termíny: anatomický mrtvý prostor, fyziologický mrtvý prostor, nevyužitá ventilace, alveolární ventilace.
  7. Porovnejte vzájemné vztahy mezi alveolární ventilací a arteriálním PCO2 a PO2.
  8. Definujte následující termíny: hypoventilace, hyperventilace, hyperkapnie, eupnoe, hypopnoe, hyperpnoe.
  9. Nakreslete vztah mezi tlakem a objemem (reziduálního objem - celková kapacita plic - reziduální objem) při vdechu a výdechu. Vysvětlete příčiny a význam hystereze křivek.
  10. Vypočítejte poddajnost plic a uveďte dva klinické příklady, kdy je poddajnost zvýšena a snížena.
  11. Definujte povrchové napětí a popište jak se uplatňuje v plicích (vliv velikosti alveolů a úloha surfaktantu). Jakou úlohu má surfaktantu v prevenci atelektáz.
  12. Zjistěte, jaké síly vytvářejí negativní intrapleurální tlak. Jak se změní poloha plic a hrudní stěny dostane-li se do pleurální dutiny vzduch (pneumotorax)?
  13. Popište jak změny odporu dýchacích cest ovlivňují dynamickou plicní poddajnost.
  14. Zakreslete do jednoho grafu: dechový objem, tracheální tlak, alveolární tlak a pleurální tlak v průběhu dechového cyklu. Označte na obrázku začátek inspiria a ukončení inspiria a expiria. V jakém vztahu jsou hodnoty pleurálního tlaku a tlaku v dýchacích cestách při pohybu vzduchu?
  15. Popište vliv průsvitu dýchacích cest a laminárního proudění na odpor dýchacích cest.
  16. Určete změny hodnot FEV, FEV1, FVC, TLC a křivky průtok-objem, jež jsou charakteristické pro patologické změny ve smyslu restrikčního nebo obstrukčního plicního onemocnění. Popište, jak je v těchto případech změněna FRC a reziduální objem.
  17. Vysvětlete mechanizmus dynamické obstrukce dýchacích cest a na jeho základě vysvětlete posun sklonu křivky průtok-objem u CHOCHBP (chronická obstrukční choroba bronchopulmonální).
  18. Popište rozdíly v tlaku, cévním odporu a odpovědi na hypoxii mezi systémovým a plicním oběhem.
  19. Definujte zóny I,II,a III v plicích ve vztahu k tlaku v plicním řečišti a tlaku v dýchacích cestách.
  20. Vysvětlete úlohu poddajnosti plicních cév a náboru neprokrvených částí řečiště při změnách průtoku krve a odporu v plicním řečišti. Určete, ve kterých oblastech plic se tyto dva mechanizmy uplatňují.
  21. Popište důsledky hypoxické plicní vazokonstrikce na distribuci krve v plicích.
  22. Porovnejte kontrolní mechanizmy v dýchacích cestách a cévách, které pomáhají udržovat normální poměr ventilace/perfuze.
  23. Vysvětlete hlavní funkce bronchiálního oběhu.
  24. Popište vliv vdechování NO na odpor plicních cév a hypoxickou vazokonstrikci.
  25. Popište pravolevé zkraty a fyziologický mrtvý prostor (nevyužitá ventilace). Jak souvisejí s výměnou plynů v plicích?
  26. Vysvětlete tvorbu plicního edému při: 1) zvýšení hydrostatického tlaku, 2) zvýšení propustnosti, 3) zhoršení odvodu lymfy nebo zvýšení centrálního venózního tlaku a 4) hemodiluci (např. doplnění volumu fyziologickým roztokem).
  27. Uveďte hodnoty saturace kyslíkem v %, parciální tlak kyslíku a obsah kyslíku v krvi.
  28. Nakreslete a popište disociační křivku hemoglobinu ukazující množství rozpuštěného kyslíku a vzájemné vztahy mezi parciálním tlakem kyslíku, saturací a jeho obsahem v krvi.
  29. Jaký vliv má tvar disociační křivky hemoglobinu na vazbu a uvolnění kyslíku?
  30. Definujte P
  31. Ukažte, jak změny teploty, pH, PCO2 a 2,3 DPG ovlivňují tvar disociační křivky hemoglobinu.
  32. Jak se změní tvar disociační křivky hemoglobinu, PaO2, PCO2 a SaO2 při otravě oxidem uhelnatým a při anemii?
  33. Jmenujte faktory, které mají vliv na difúzi plynů.
  34. Vysvětlete využití oxidu uhelnatého pro měření difúzní kapacity plic pro kyslík.
  35. Vyjmenujte v jakých formách je oxid uhličitý transportován v krvi. Určete celkové a percentuální zastoupení každé z forem.
  36. Popište význam "chloridového shiftu" na transport CO2 krví.
  37. Určete který enzym je nezbytný pro transport CO2 v krvi. Kde je lokalizován?
  38. Nakreslete disociační křivku oxidu uhličitého pro oxy a deoxyhemoglobin. Uveďte vzájemné vztahy mezi vazbou O2 a CO2 na hemoglobin způsobující Haldaneův efekt.
  39. Definujte respirační acidózu a alkalózu. Uveďte klinické příklady.
  40. Popište mechanizmy respirační kompenzace změn acidobazické rovnováhy.
  41. Jaké termíny použijete pro vyjádření alveolární ventilace podle PCO2?
  42. Za použití zjednodušené rovnice vypočtěte parciální tlak kyslíku v alveolech.
  43. Jak se projeví nerovnoměrnosti poměru ventilace-perfuze na velikosti parciálních tlaků O2 a CO2 v alveolech a jejich výměně?
  44. Určete průměrnou hodnotu poměru V/Q. Vysvětlete jak je ovlivněna distribuce ventilace a perfuze ve vertikálním směru (od apexu k bazi).
  45. Určete relativní rozdíly v alveolárním a arteriálním PO2, PCO2, pH, výměně kyslíku a CO2 v plicích směrem od apexu k bazi.
  46. Uveďte dva příklady nerovnoměrnosti V/Q.
  47. Uveďte, jak se měří difuzní kapacita pro kyslík (DO2), její fyziologické hodnoty a význam zvýšení DO2.
  48. Uveďte tři reflexy, kterými je kompenzována nerovnoměrnost V/Q.
  49. Uveďte přehled chemoreceptorů reagujících na změny PO2, PCO2 a pH, které se podílejí na regulaci ventilace. Určete, které receptory jsou nejdůležitější pro vnímání změn krevních plynů při krátkodobé (akutní) a dlouhodobé (chronické) hypoxii.
  50. Popište respiraci u osob s CHOCHBP, jaké změny budete očekávat po podání kyslíku?
  51. Popište mechanizmy změn alveolární ventilace které nastanou bezprostředně po výstupu do vysoké nadmořské výšky, po dvou týdnech pobytu a po návratu.
  52. Popište vzájemný vztah mezi hypoxií a hyperkapnií v regulaci alveolární ventilace.
  53. Vysvětlete význam centrálního řízení dýchání v průběhu tělesné námahy a její vliv na hodnoty PCO2, PO2 a pH v arteriální a venózní krvi.
  54. Jak se v souvislosti s věkem mění plicní objemy, poddajnost plic a hrudníku a hodnoty krevních plynů?
  55. Jmenujte pět příčin hypoxémie.
  56. Uveďte, které mechanizmy se podílejí na očišťování dýchacích cest.
  57. Jakým mechanizmem dochází v plicích k očištění krve od vazoaktivních látek (clearance). Uveďte, které látky jsou téměř kompletně vyloučeny a které se nevyloučí ani při jejich velkém množství.


ENDOKRINOLOGIE

Vyžadované schopnosti:

  1. Vysvětlit princip negativní zpětné vazby sekrece hormonů
  2. Vysvětlit princip positivní zpětné vazby sekrece hormonů
  3. Popsat základní principy stanovení hormonů (RIA, ELISA, biologické testování)
  4. Srovnat termíny endokrinní, parakrinní a autokrinní.
  5. Porovnat hlavní místa účinku hormonů (membránový receptor, jádro)
  6. Definovat hormon, cílová buňka a receptor
  7. Porovnat účinky hormonů působících genovou expresi a hormonů působících změnami fosforilace proteinů.
  8. Zhodnotit význam plasmatické vazby hormonu na přístup hormonů k místu účinku, degradaci a regulaci sekrece.
  9. Vysvětlit význam sekrece, exkrece a degradace hormonu a distribuce a plasmatické vazby an koncentraci hormonu v plasmě.
  10. Popsat cílové orgány účinku oxytocinu
  11. Vysvětlit stimuly uvolnění oxtocinu během těhotenství a laktace
  12. Popsat cílové orgány vasopresinu. Proč se vasopresin též nazývá ADH?
  13. Popsat biosyntezu, strukturu a působení hormonů předního laloku hypofysy.
  14. Vztah sekrece adenohypofysálních hormonů k funkci hypotalamu.
  15. Vysvětlit význam a důsledky pulsatilní a diurnální varibility sekrece adenohypofysárních hormonů.
  16. Popsat jednotlivé kroky biosyntesy, ukládání a sekrece T3 a T4. Regulace jednotlivých stupňů.
  17. Metabolismus jodu
  18. Vazba thyreoidálních hormonů v plasmě
  19. Popsat význam hormonů štítné žlázy pro vývoj.
  20. Popsat cílové orgány a receptory parathormonu a jednotlivé účinky.
  21. Popsat funkci osteoblastů a osteoklastů při rekonstrukci kosti. Regulační mechanismy.
  22. Popsat časový faktor nástupu a trvání jednotlivých účinků parathormonu.
  23. Úloha "calcium sensing" receptoru v regulaci sekrece parathormonu.
  24. Cílové orgány a buněčné mechanismy účinká vitainu D.
  25. Popsat negativní zpetnou vazbu mezi parathormonem a biologicky aktivní formou vitaminu D. (1,25(OH2)D3)
  26. Popsat cílové struktury kalcitoninu. Regulace sekrece.
  27. Popsat účiky kalcitoninu a zhodnotit jejich fyziologickou důležitost.
  28. Popsat biosyntesu nadledvinkových steroidních hormonů a klíčové strukturní odlišnosti jednotlivých typů.
  29. Porozumět buněčnému mechanismu účinku kortikoidů.
  30. Popsat význam sekrece glukokortikoidů při stresu
  31. Identifikovat fyziologické stimuli sekrece mineralokortikoidů. Vztahy těchto stimulů k regulaci exkrese Na a K..
  32. Negativní zpětná vazba regulující sekreci aldosteronu (schéma).
  33. Popsat biologické důsledky aktivace dřeně nadledvin. Určit cílové orgány a tkáně podle receptorových subtypů a charakterizovat jednotlivé typy odpovědi.
  34. Popsat interakci katecholaminů a mineralokortikoidů při stresu.
  35. Určit cílové orgány glukagonu a popsat jednotlivé účinky. časový faktor nástupu a trvání účinku glukagonu.
  36. Hlavní cílové orgány a účinky insulinu.
  37. Časový průběh nástupu a trvání účinku insulinu (ve srovnání s glukagonem)
  38. Vztah mezi glykémií a sekrecí insulinu. Faktory, které modulují sekreci insulinu.
  39. Popsat vztah mezi růstovým hormonem a insulin-like growth factors. Jejich vazba k proteinům regulujícím růst.
  40. Regulace sekrece růstového hormonu. Role hypothalamických faktorů a IGF-I.
  41. Cílové orgány a buněčné typy citlivé na IGF a odpovědné za růst do délky.
  42. Interakce hormonů štítné žlázy, gonad a nadledvinkových hormonů v regulaci růstu.
  43. Vyjmenovat faktory které podporují influx a efflux glukosy, fuků a proteinů do a z energetických zásobáren a určit jejich význam pro spotřebu glukosy tkáněmi.
  44. Popsat endokrinní regulaci fukce varlat. fyziologicky produkované androgeny.
  45. Popsat buněčné účinky testosteronu
  46. Popsat nervovou, cévní a humorální komponentu erekce a ejakulace.
  47. Srovnat účinky testosteronu, dihydrotestosteronu. estradiolu a Mulerova inhibičního faktoru na vývoj mužského a ženského reprodukčního traktu.
  48. Vysvětlit roli FDH, LH, estradilu, inhibinu a parakrinních faktorů při oogenesi a maturaci folikulů.
  49. Popsat schéma sekrece hormonů regulujících ovulační cyklus.
  50. Vyjmenovat cílové orgány a buněčné mechanismy účinku estrogenů.
  51. Hlavní fyziologické účinky progesteronu, vztah k estrogenům.
  52. Učit úlohu oxytocnu, relaxinu a prostaglandinů při porodu.
  53. Vysvětlit roli estrogenů, progesteronu, placentárního laktogenu, prolaktinu a oxitocinu na mléčnou žlázu v pubertě, těhotenství a při laktaci.
  54. Vysvětlit mechanismus inhibice sekrece mléka v těhotenství a spuštění laktace po porodu.
  55. Rekulace sekrece a ejekce mléka, role sání.
  56. Vysvětlit fyziologickou basi jednotlivých metod antikoncepce.


FYZIOLOGIE ENERGETICKÉHO METABOLISMU A TĚLESNÉHO CVIČENÍ

Vyžadované schopnosti:

  1. Popsat odlišnost v distribuci minutového srdečního objemu v klidu, při aerobním cvičení (dlouhodobém) a při anaerobní (krátké a maximální) tělesné námaze.
  2. Definovat VO2max a určit situace kdy je limitováno zvýšením minutového výdeje srdečního a kdy výměnou plynů v plicích.
  3. Vysvětlete mechanismy kterými se při tělesné námaze zvýší minutová ventilace a srdeční frekvence. Jak je možné, že se to děje bez měřitelných změn koncentrace arteriálních plynů?
  4. Popište účinky treninku na srdce, koronární cirkulaci. Jak se tyto mechanismy podílejí na zvýšení VO2max?
  5. Popište jak následující faktory ovlivní tělesnou výkonnost:
    A. svalová únava
    B. VO2max
    C. anaerobní práh
    D. pohlaví
    E. věk.
  6. Popište jak fysická aktivita mění citlivost k insulinu a mechanismus vstupu glukosy do buněk.


FYZIOLOGIE SVALU

Vyžadované schopnosti:

  1. Vysvětlit funkční morfologii svalového vlákna na molekulární úrovni
  2. Vysvětlit molekulární podstatu svalové kontrakce
  3. Vysvětlit vztah excitace a kontrakce kosterního svalu.
  4. Popsat roli ATP při svalové kontrakci a relaxaci
  5. Vysvětlit odlišnosti ploténkového potenciálu a akčního potenciálu.
  6. Vysvětlit proč je jednotlivý stah menší než tetanus.
  7. Vysvětlit vztahy mezi klidovou, aktivní a celkovou tensí svalu.
  8. Namalovat a vysvětlit vztah mezi délkou a silou kontrakce a silou konrakce a rychlostí zkrácení.
  9. Vysvětlit hlavní odlišnosti mezy rychlými a pomalými svalovými vlákny.
  10. Definovat motorickou jednotku a popsat mechanismus náboru motorických jednotek při svalové kontrakci
  11. Vysvětlit hlavní funkční odlišnosti kosterního svalu, myokardu a hladkého svalu. Odlišnosti v regulaci kontrakce.
  12. Na schématu vysvětlit intracelulární mechanismy regulující kontrakci a relaxaci hladkého svalu.


TERMOREGULACE

Vyžadované schopnosti:

  1. Schéma tepelné rovnováhy (produkce / ztráty). Určit mechanismy, které se uplatňují při posunu od tepelných ztrát k produkci tepla když teplota okolí poklesne pod teplotu tělního jádra.
  2. Srovnat stabilitu teploty tělesného jádra s variabilitou kožní teploty. Význam regulace průtoku krve kůží a pocení pro regulaci tepelní bilance.
  3. Jaké mechanismy se budou uplatňovat při udržení teplotní rovnováhy při: A. pobytu v poušti, B. lyžování, C. pádu do ledové řeky
  4. Vysvětlit jak se liší mechanismy zvýšení tělesné tepoty při tělesné námaze a při chřipce.


FYZIOLOGIE GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU

Vyžadované schopnosti:

  1. Určete hlavní charakteristiky a časové vztahy cefalické, gastrické a inttestinální fáze trávení
  2. Popište typy luminálních stimulů, které spouštjí gastrointestinální reflexy.
  3. Popsat hlavní rozdíly sympatické a parasympatické regulace střevního nervového systému a efektrových struktur v GI traktu.
  4. Inhibiční a excitační GI neurotransmitery (noradrenalin, acetylcholin, CCK, VIP, histamin, somatostatin)
  5. Popsat anatomickou lokalisaci endokrinních buněk sekretujících gastrin, sekretin, CCK, GIP a moilin.
  6. Popsat funkci somatostatinu a histaminu jako parakrinních regulátorů sekrece žaludeční kyseliny.
  7. Rozdíl plasmatické koncentrace a koncentrace iontů ve slinách. Význam objemu sekrece slin.
  8. Identifikovat stimuli pro zvýšení sekrece slin.
  9. Stimulus pro polykání. V které fázi se polykání stane automatické (nezávislé na volní kontrole)
  10. Rozdíl mezi primární a sekundární peristalsis.
  11. Popsat úlohu žaludeční HCl při trávení.
  12. Popsat stimuli pro sekreci pepsinogenu
  13. Popsat mechanismus produkce H+ (role K+, Cl-, HCO3, karboanhydrasy, H+-K+ ATPasy a Na+-K+ ATPasy)
  14. Popsat mechanismy modulující žaludeční sekreci HCl (vagus, gastrin, histamin, somatostatin)
  15. Identifikovat stimuli zvýšení a snížení sekrece gastrinu
  16. Definovat receptivní relaxaci žaludku a popsat mechanismus a důsledky.
  17. Popsat peristaltiku žaludku.
  18. Určete vliv následujících stimulá na vyprazdňování žaludku (zohlednit duodenální zpetnou vazbu) A. složení potravy (osmolarita, tuk,), B. velikost částic potravy, C. objem žaludeční náplně).
  19. Popsat echanismus, kterým je žaludeční chymus neutralisován v duodenu.
  20. Popsat mechanimus, kterým jsou pankreatické zymogeny aktivovány ve střevě.
  21. Identifikovat stimuly sekrece sekretinu a CCK. Buněčné mechanismy, kterýmy tyto působky regulují pankreatickou sekreci. Synergistický efekt sekretinu a CCK.
  22. Úloha CFTR v regulaci pankreatické sekrece. Jaké bude mít účinky cystická fibrosa na pankratickou sekreci.
  23. Popsat jaterní metbolismus a sekreci biirubinu.
  24. Určit účinky sekrece CCK na vylučování žluče.
  25. Popsat roli žluče v procesu trávení.
  26. Definovat enteroheptickou cirkulaci
  27. Porovnat střevní aktivní transport aminokyseli s aktivním transporten di- a tripeptidů. Zdroj energie transportu.
  28. Popsat úlohu endoplasmatického retikula při zpracování lipidů absoebovaných přes apikální membránu enterocytů
  29. Popsat složení a tvorbu chalomikronů, jejich pohyb přes basolaterální membránu enterocytů.
  30. Popsat změny osmolarity při prostupu chymu ze žaludku do duodena a do tlustého střeva
  31. Schéma buněčných mechanismů sekrece Na, K a HCO3 . Regulace aldosteronem.
  32. Popsat základní elektrický rytmus tenkého střeva
  33. Popsat rozdíl střevní motility při absorbčí fázi (segmentace) postabsorbční fázi v období mezu jídly (migrační komplex)
  34. Popsat vliv distense na střevní motilitu.
  35. Definovat gastroileální reflex.
  36. Porovnat motlilitu tenkého a tlustého střeva.


NEUROFYZIOLOGIE

Vyžadované schopnosti:

  1. Popsat podstatu akčního potenciálu
  2. Definovat kapacitanci membrány a vysvětlit jak membránová kapacitance ovlivňuje proud v myelinozovaných a v nemyelinizovaných neuronech.
  3. Srovnat rychost vedení různých nervů. Jak je rychlost vedení ovlivněna tlouštkou vláken a jejich myelinizací. Jak se tyto vlastnosti uplatňují v klasifikaci neuronů (1a, Ib, II, III, IV nebo A___A_, A_, b a c vlákna)
  4. Popsat iontovou podstatu inhibičního a excitačního postsynaptického potenciálu. Jak tyto ovlivňují synaptický přenost.
  5. Popsat vliv hyperkaleime, hyperkalcemie a hypoxie na klidový a na akční potenciál.
  6. Popsat chemickou neurotransmisi s dodržením časové následnosti jevů počínaje příchodem vlny depolarizace na presynaptickou membránu a konče tvorbou stupňujícího se potenciálu na postsynaptické membráně.
  7. Popsat tvorbu, inaktivaci, lokalisaci a mechanismus aktivace receptoru u následujících neurotransmiterů:
    acetylcholin
    katecholaminy
    serotonin
    histamin
    GABA
    glutamat
    endorfiny
    enkefeliny
    dynorfiny
    substance P
  8. Popsat tvorbu a reabsobci cerebrospinálního moku
  9. Vysvětlit mechanismy oddělení hematoencefelickou bariérou.
  10. Popsat úlohu sferentačního systému. Význam koaktivace
  11. popsat metody užívané k měření nervové vodivosti
  12. Porovnat funkční organisasi sympatiku a parasympatiku
  13. Popsat lokální faktory určující průtok krve mozkem.
  14. Popsat submodality diskrimaniční hmatové sensitivity
  15. Srovnat proprioceptivní systémy mozečku a kůry.
  16. Určit jednotlivé typy nediskriminační citlivosti
  17. Vysvětlit percepci bolesti. Ventrální zpracováni, úloha endorfinů.
  18. Vysvětlit vrátkovou teorii bolesti
  19. Vysvětlit mechanismy přenesené bolesti.
  20. Popsat optické systémy oka
  21. Popsat elektrické projevy bipolárních buněk, horizontálních uněk, amakrinních buněl a ganglyových buněk oka.
  22. Popsat mechanismus aktivace tyčinek a 3 typů čípků
  23. Vysvětlit princip prostorového vidění
  24. Popsat receptory chuti a jejich aktivaci.
  25. Namalovat lidský audiogram a vysvětlit změny vznikající stářím.
  26. Vysvětlit jak je v hlemýždi prováděna frekvenční analýza zvuku
  27. Popsat mechanismy stimulace orgánů zjišťujících polohu a pohyb.
  28. Popsat mechanismus vzniku nystagemu
  29. Namalovat diagram systémů řídících motoriku (vzájemné interakce kůry, basálních ganglií, mozečku, thalamu, motorických jader prodloužené míchy, míšních reflexů a systému
  30. Na základě znalostí fukční lokalizace v mozečku odvodit poruchy, které vzniknou při destrukce jeho jednotlivých částí.
  31. Srovnat spinální proprioceptivní dráhy do mozečku a do kůry.
  32. Popsat hlavní spojení mezi bazálními ganglii a kůrou. Úloka basální ganglií v řízení pohybu a v propojení mediálního a laterálního motorického systému.
  33. Vytvořit schéma vzájemných vztahů struktur podílejících se na plánování, začátku a správném provedení volního pohybu
  34. Popsat Brodmanovy oblasti pro zrak, somatickou sensitivitu, motoriku a řeč.
  35. Popsat korové oblasti potřebné pro řeč.
  36. Popsat korové oblasti nutné k prostorové orientaci.
  37. Popsat funkce prefrontální asociační kůry.
  38. Vysvětlit fyziologickou podstatu evokovaných potenciálů a EEG
  39. Popsat primární rytmy EEG.
  40. Popsat nervové systémy nutné pro spánek a pro probuzení. Význam neurochemických systémů
  41. Popsat stadia spanku. Jak se tato stadia mění se stárnutím. Jak se mění spánkový cyklus v průběhu života.
  42. Popsat hlavní funkce hypotalamu (žízeň, hlad, regulace teploty a obranné mechanismy)
  43. Popsat fukce hypokampu a amygdaly. Význam dopaminu.
  44. Popsat projevy a mechanismy stárnutí nervové soustavy.
  45. Vysvětlit základní odlišnosti krátkodobé a dlouhodobé paměti.
  46. Vysvětlit základní mechanismy paměti.


ŽIVOT V EXPTREMNÍCH PODMÍNKÁCH


VÝVOJ A KRITICKÉ VÝVOJOVÉ PERIODY.


[Domácí stránka] | [Učitelé a zaměstnanci] | [Výuka: syllabus] | [PhD program] | [Výzkum] |
[WWW odkazy] |[Váš názor na tyto stránky] | [English version]