Symposium Core curriculum lékařských fakult České republiky.


Symposium organizované 2. LF UK proběhlo 17. 4. ve Fakultní nemocnici Motol. Zúčastnilo se jej 42 kolegů, zastoupeny byly všechny české lékařské fakulty mimo olomoucké. Progam byl rozdělen do dvou bloků. První byl věnován definování vědomostí a dovedností nezbytných pro pregraduální výuku (core curriculum), druhý evropskému kreditovému systému (ECTS).

Úvod prvního bloku obstaraly čtyři přednášky. První (dr Hroboň, prof. Vízek) se snažila zdůvodnit potřebu definovat soubor základních znalostí a dovedností v situaci neustále přibývajících informací. Byly zmíněny čtyři cesty, jak tento soubor určit: a) celostátní závěrečná zkouška (obdoba zkoušky v USA) de facto určující fakultám obsah studia,

b) stanovení minimálního souboru základních učebnic (postup uplatněný například na univerzitě v Nijmegen),

c) sestavení seznamu 2-3 klíčových slov pro každou vyučovací hodinu (lékařská fakulta v Basileji),

d) zadání tohoto úkolu fakultním komisím (Anglie).

Při tvorbě core curriculum je třeba věnovat pozornost epidemiologickým, ekonomickým a sociálním změnám probíhajícím v medicíně a společnosti. Neustálý vývoj zároveň nutí ke kontinuálním úpravám jednou vytvořeného core curriculum. Následující přednášky hodnotily tvorbu core curriculum z různých pohledů - vnitřní lékařství (prof. Kölbel), psychologie a psychiatrie (prof. Libiger) a všeobecného lékařství (doc. Válková).

Diskuse byla obsáhlá a dotkla se i řady dalších otázek s výukou spojených. Jejím prvním bodem se stal pojem "core curriculum", zpochybněný pro nepěkné spojení anglického a latinského základu a nejasnost pojmu curriculum. Ten dostatečně nevystihuje, že jde o výčet dovedností a praktických znalostí a nevyjadřuje rozdíl tohoto výčtu proti pouhému souboru faktů. Zdůrazněn byl význam vzniku celostátní závěrečné písemné zkoušky, která je jedinou cestou jak srovnat úroveň absolventů jednotlivých fakult. Objektivní měření znalostí formou písemných testů by mělo být více zastoupeno i během studia. K takovému hodnocení studentů směřují i vznikající doporučení Evropské unie, která budou mít pro tvorbu českého core curriculum zásadní význam. Zároveň spolupráci při hodnocení znalostí studentů považovala řada přítomných za nejschůdnější cestu k vytvoření společného core curriculum.

Závěr dopoledního bloku byl věnován panelové diskusi (prof. Betka, prof. Eleder, prof. Herget, doc. P. Mareš, doc. J. Mareš, doc. Starý) na téma struktura výuky teoretických oborů. Z diskuse vyplynulo, že požadavky na výuku teoretických oborů mají vzniknout na základě objednávky kliniků, ale v úzké spolupráci s teoretiky. Zásadní význam má zvýšené prolínání dosud mnohdy izolovaných teoretických, preklinických a klinických oborů. Úcastníci diskuse zdůraznili význam teoretických oborů pro výuku intelektuálních dovedností (základy kritického vědeckého myšlení, práce s informacemi, pochopení základních faktorů určujících vznik a průběh nemoci). Podstatné je rozšiřovat podíl "učení se" na úkor pouhého předávání znalostí ze strany učitele. Určitý rozpor existuje mezi myšlenkovým postupem od (sub)celulární úrovně k orgánovým systémům a jedinci v teoretických oborech a diagnostickým postupem lékaře, který začíná od problémů pacienta.

Odpolední část symposia byla věnována tvorbě kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System) vyjadřujícího množství času a náročnost studia jednotlivých předmetů. Takový systém je klíčový pro výměnu studentů s fakultami v Evropské unii. Prof. Honzíková vysvětlila účastníkům symposia počítačový program výpočtu kreditů vypracovaný na LF Masarykovy univerzity v Brně a upozornila je na problémy, se kterými se brněnská fakulta setkala při jeho zavádění. Ochota autorů uvolnit program k širokému použití byla zástupci ostatních fakult uvítána.

Závěr:

Většina účastníků symposia vyjádřila přesvědčení o vhodnosti vytvoření core curriculum. Spolupráce českých lékařských fakult na tomto úkolu by vzhledem k jeho náročnosti byla jistě přínosem. Společné core curriculum ve smyslu definice minimálních znalostí a dovedností absolventa by také představovalo ideální základ pro celostátní závěrečnou zkoušku.